Dluhová brzda Německa, fakta a Zeitenwende

Dějinný zvrat (Zeitenwende), což je v němčině slovo s patřičnou vahou, se neskloňuje prvně. Nejdřív to bylo v souvislosti s klimatem, pak získáváním energie a naposled s koronavirem. Ruka inspirována freskou Stvoření Adama od Michalangela, je v spojení s tímto výrazem třeba na přebalu knihy Zeitenwende ’45 – Aufbruch in ein neues Europa.

Poslední Zeitenwende se týká německé dluhové brzdy, nebo spíš už dluhové exploze (Wumms). Pokud si někdo myslí, že se Německo chystá nasekat dluhy prvně, tak to není pravda. I před striktní „protidluhovou politikou“ (zakotvenou dokonce v ústavě), se děly jiné věci. A ne jednou. Měnila se kvůli tomu ústava? Ne. Trik byl v tom, že byl díky politické shodě vytvořen takzvaný mimorozpočtový fond a peníze si půjčil on.

První (neinvestiční) mimorozpočtový fond byl vytvořen na překonání dopadu pandemie Covid, půjčil si 3 biliony Kč (český státní rozpočet počítá s 2 biliony na rok). Po tom co začala válka na Ukrajině a stoupla cena plynu vznikl stabilizační fond s dluhem 2,5 bilionu Kč. Třetí vznikl ve stejné souvislosti (dozbrojení armády) a půjčil si dalšího 2,5 bilionu Kč.

Mění se Zeitenwende na Wumms (dluhová exploze)?

Vypadá to tak, že dějinný zvrat asi skutečně zařídí poslední mimorozpočtový fond (dluh). Ten vyjednal dosluhující kancléř Olaf Scholz s nastupujícím (Friedrich Merz) ještě předtím, že byla jmenována vláda. Pět set miliard eur (12,2 bilionu Kč) si německý stát půjčí na obnovu infrastruktury. Což je eufemismus, jelikož převážnou část financí spolknou zbrojovky jako Rheinmetall. Tyto investice jsou na druhou stranu ale plánovány jako životabudič ekonomiky, která je jak se zdá v recesi. Na to, že si díky tomu polepší se těší už i některé české firmy, minimálně verbálně. Na druhou stranu se ale ozývají zejména hlasy varující před další vlnou zdražovaní, díky inflaci.. 1

Faktem je, že výnos z německého státního dluhopisu poskočil o 0,3%. Stalo se prvně za posledních 30+ let. To znamená vyšší náklady na obsluhu státního dluhu /i když o dluh nejde, že ano :)/. A aby toho nebylo málo, dominový efekt může zasáhnout další evropské země, německé výnosy finančně usměrňují podstatnou část EU.

Pokud na hranici častěji uvidíte německé celníky (Zoll), nebo vám ve schránce přistane (neuvěřitelně) vysoká pokuta za rychlou (130 km/hod) jízdu na prázdné polské dálnici..

Použité zdroje: wdr.de

Poznámky pod čarou:

  1. ČNB třeba zveřejnila článek Zbrojení hrozí novou inflační mašinérií ↩︎

sdílet příspěvek ⇡ na ⇣

Poslat příteli