Tlustý čtvrtek (Tłusty czwartek) je pro Poláky neoficiální „státní svátek„ obžerství, kterým začíná poslední týden masopustu před 40denním půstem.
1. Historický původ svátku: Od slaniny k cukru.. Původně se v tento den nejedlo sladké. Ve středověku šlo o příležitost, jak před přísným půstem dojíst veškeré zásoby masa, sádla a vajec.
- Původní koblihy: Byly slané, dělaly se z chlebového těsta a plnily se špekem nebo uzeným masem.
- Sladký obrat: Sladká verze koblih se v Polsku začala masově prosazovat až v 16. století a tu dnešní, nadýchanou podobu, získaly až v 18. století.
2. Národní posedlost koblihami (Pączki). Hlavním hrdinou dne jsou pączki. Na rozdíl od českých koblih se ty polské smaží o něco déle (jsou tmavší) a tradičně se plní šípkovou nebo růžovou konfiturou.
- Statistiky: Průměrný Polák sní v tento den 2,5 koblihy, což celostátně dělá asi 100 milionů kusů.
- Pověra: Kdo nesní ani jeden kousek, tomu se v dalším roce vyhne štěstí a jeho stodola (dnes peněženka) zůstane prázdná.
3. Co dalšího se jí? Kromě koblih jsou populární faworki (u nás známé jako boží milosti) – křehké, smažené těsto ve tvaru mašliček bohatě sypané moučkovým cukrem.
4. Tlustý čtvrtek vs. Masopustní úterý. Zatímco v mnoha zemích (USA, Francie, Anglie) se hlavní hodování soustředí na „Tučné úterý“ (Mardi Gras), Poláci si díky čtvrtku dopřávají delší loučení s masopustem. Čtvrtek otevírá tzv. ostatki, tedy poslední dny zábav a plesů.
Použité zdroje: credin.pl
