Nepřesnosti a antagonismy aneb Sedmidenní válka v kostce. Historicky bylo Těšínsko součástí regionu Slezsko (Silesia). Na jeho jižní hranici se v roce 1919 odehrála ozbrojená konfrontace ČSR a Polska (23. ledna 1919 až 30. ledna 1919). Tato část Slezska byla za Rakousko-Uherska ± v hranicích dávného Těšínského knížectví. Tento hornoslezský region nebyla rozlohou nijak významný, rozlohou kolem 2200 km² se jedná o plochu menší než liberecký kraj (ten má cca 3100 km²).
Slezsko je jako celek bohatě popsáno od začátku středověku a proto je zřejmé, proč se zhruba 40 000 km² území dělilo na horní a dolní Slezsko. Někoho může i dnes překvapit fakt, že horní Slezsko není „nahoře“, ale přesně naopak, dolů. Ve středověku bylo Slezsko rozděleno mezi mnoho knížat, zejména polských, no během doby se kulturní a etnický vliv změnil díky přistěhovalcům z německy mluvících oblastí. Jak se ekonomika regionu rozvíjela a byla zakládána další a další města, dělo se tak podle německého městského práva. Mimochodem první stálý důl v Evropě byl otevřen právě ve Slezsku, nedaleko dnešního města Jaworzno.
Těšínska část Slezska.. Po tom co zemřel poslední těšínský Piastovec (Vladislav II. 1652) knížectví Těšínské připadlo rodu Habsburků (Ferdinand III., císař Svaté říše římské). Habsburkové pak byli těšínskými knížaty až do roku 1918, kdy se Rakousko-Uhersko rozpadlo. V roce 1910 žilo v dotčeném regionu bezmála 75 % obyvatel nečeského původu. No a pak přišel rok 1919 a o Těšínsko vznikl spor.
V době vyhlášení ultimáta, než takzvaná sedmidenní válka začala, představitelé armády ČSR Polákům tvrdili, že je tento nárok podporován Francii (coby dohodové mocnosti). Když vezmeme v potaz vztah Čechů k Habsburkům (ten je i po 400 letech celkem pravidelně vysvětlován v soudobém tisku) je minimálně zajímavé, že se už začátku 19. století představitelé ČSR tak spontánně hlásí k dědictví právě Habsburků. V době vrcholícího českého obrození a nacionalizmu bylo totiž obvyklé se onoho dědictví spíše zbavovat. Jako třeba Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Jak a proč se tedy část Těšínska dostala pod ČSR? Nejpravděpodobnější příčina je v Česku prakticky neznámá a mimo kontext zmiňována Polsko-bolševická válka. Ta v té době vázala podstatnou část tehdejší vojenské síly Polska. Toho tehdejší vláda ČSR využila a vojensky do Těšínska vstoupila, než tuto akci zarazila Francie. Polsko bylo nadto, jako příjemce vojenské pomoci od Francie, ve slabší a méně výhodné vyjednávací pozici.
Pod wikipedia heslem „Země Koruny české“ je (leden 2025) docela zajímavá konstrukce. Autor tvrdí, že jednotlivá slezská knížectví byla s českým královstvím spojena lenním vztahem. Každé z nich mělo být samostatným státem s vlastním vladařským rodem, armádou a státní správou, s českým královstvím je pak vázaly lenní smlouvy, uzavírané jednotlivými vladaři. I když je toto sebe samo popírající tvrzení vzápětí korigováno tvrzením, že jednotlivé země měly značnou autonomii, jedná se o tvrzení nepřesné. Léno je podmíněné držení poskytnuté darem, jako odměna se smluvní podmínkou. Český král, který by tyto země daroval jakémusi polskému knížeti, se nikdy nenarodil.
Neméně zajímavé je, že na Těšínsku toto „osvobození“ nikdy nikdo neoslavoval. Polsko pak s ČSR prakticky nekomunikovalo po skoro dvě generace. Tato averze mísena s nedůvěrou v podstatě překonala i „vztah“ Izrael versus Německo..
Použité zdroje: is.muni.cz, wikipedia.org
