V Německu je aplikace Waze (a podobné aplikace, které poskytují informace o kontrolách silničního provozu a upozorňují na radary) v některých případech považována za nelegální kvůli specifickému právnímu předpisu týkajícímu se používání zařízení pro varování před radary. Tento předpis spadá pod německý Straßenverkehrs-Ordnung (StVO), konkrétně § 23 odst. Vše k podstatě věci i kolem je velice stručně a jasně popsáno v odstavcích 1a, 1b a 1c.
Podle tohoto paragrafu je zakázáno používat zařízení, která jsou určena k detekci nebo upozorňování na měření rychlosti. To zahrnuje například radary, kamery pro sledování rychlosti a jiná zařízení, která mohou pomoci řidičům vyhýbat se měření rychlosti. Ačkoliv aplikace Waze jako taková není primárně zaměřena na radary, může v některých případech informovat o jejich umístění, což by mohlo být v rozporu s tímto pravidlem.
Když si aplikaci Waze (mimo silnici, nebo alespoň s deaktivovaným upozorněním na měření rychlosti a policejní hlídky) otevřete a podíváte se třeba na ceny pohonných hmot zjistíte, že data v aplikaci Waze nejsou zrovna nejnovější. To platí na prakticky každém místě Německa, které jsme navštívili. Aplikace je v Německu, v porovnání s třeba Českem, používaná v podstatně menší míře až téměř vůbec. Třeba v 3x větším Berlíně po spuštění uvidíte ve statistickém okénku 10x méně „uživatelů kolem“ než třeba v Praze.
Dodržují tedy němečtí řidiči silniční předpisy i zákon, který používání Waze a podobných aplikací fakticky zakazuje? To jak dodržují předpisy lze pouze odhadovat ze statistik pokut. Jak ale respektují zákaz používání aplikací které provozují databáze rychlostních radarů, nebo silničních kontrol, lze dovodit podstatně přesněji. Pravda je totiž zásadně odlišná od domněnky.. V Německu je oblíbená zcela jiná protiradarová aplikace než je Waze. Appka domácí produkce..
blitzer.de
Tato aplikace je dostupná pro oba operační systém, Android i iOS. Na Google Play má celkem (včetně verze Pro) 11 milionů stažení, na Apple Store další milion. Dle informace kterou uvádí vydavatel programu Eifrig Media z Hamburku, aplikaci aktivně používá 5 milionů uživatelů. Aplikace má v nastavení vlastní statistiku a v pátek večer ukazuje víc než 170 000 uživatelů online.



Další oblíbenou aplikací v Německu je komunitní aplikace Ooono, ten knoflík je ale na další článek 🙂 A jak to tedy je? V zásadě tedy není Německo žádnou výjimkou v používaní antiradarových aplikací. O čemž v podstatě nepokrytě vypráví i text Millionen Autofahrer nutzen illegal Radarwarner deníku Spiegel..
Jak dokládá čtvrteční zpráva na polizei.sachsen.de s titulkem „Blitzer-App řidiče neochránila“ činí se i policisté.. Zmiňovaný čtvrtek odpoledne zastavila hlídka 25letého řidič na dálnici A4 mezi Weißenberg a Nieder Seifersdorf. Při běžné kontrole si policista zřejmě všiml telefonu se spuštěnou aplikaci a řidič za tento přestupek dostal pokutu. Výše pokuty je do 75 eur, v kombinaci s pokutou za používání telefonu jako takového, může být pokuta ještě vyšší.
Jak to tedy je nebo není?
Jako nejpravděpodobnější se jeví tato situace: Policejní hlídka zastaví auto. Policista, ať už ten který komunikuje s řidičem, nebo druhý který obejde auto od řidiče kolem kufru na druhou stranu, nahlédne do auta. Všimne si rozsvíceného displeje nebo odloženého telefonu. Na palubovce, na sedadle, v rukou spolujezdce. Dle situace řidiči sdělí, nebo se pouze „zeptá“ libovolnou věc. Třeba „bloudíte?“ nebo „kam jedete?“. Nebo vás nepřímo obviní, „víte, že tahle aplikace..“ a tím si vyrobí legální záminku pro další kontrolu, třeba prohlídku telefonu.
Pokud umíte, mluvíte a něco skrýváte je to ta „nejhorší možnost“. K zastavení a lustrování statickou hlídkou stačí, že v zpomaleném úseku uhnete pohledem 🙂 V případě, že po zastavení (vy nebo vaše auto) nezvládnete „face control“ nebo se nebudete chovat uvolněně, klidně se vám podívají do přihrádky, nebo pod sedadlo. Zběžný pohled do kufru je obligátní. Hledání druhého dna v kufru (zvedání futra až na plech) které tam není, se může rovněž přihodit.
Policie v Německu funguje v podstatných detailech radikálně odlišným způsobem, než třeba česká. Pokud se (u namátkové kontroly) německému policistovi (po tom co zastavíte) nepotvrdí to, proč se vás rozhodl zastavit, poznáte to. Začne přemýšlet, mluvit klidně mimo rámec kontroly (třeba, že zná místo odkud jste) a nakonec se donutí k tomu, že se podívá do kufru.
Rozhovor dost možná proběhne v polském nebo českém jazyce.