Každý rok 25. ledna se v Horní Lužici, kraji plném bohatých tradic, slaví Ptačí kwas – neboli Vogelhochzeit. Ptačí svatba Lužických Srbů oslavuje přírodu a blížící se jaro. Na tento den plný fantazie, sladkostí a veselí se těší děti i dospělí v celé Horní Lužici.
Ptačí kwas má hluboké kořeny v lužickosrbské kultuře a pochází pravděpodobně ještě z předkřesťanské doby. Symbolika oslav je spjata s koloběhem přírody.
Jak Ptačí kwas probíhá?
Večer před svátkem děti vyloží na okenní parapety nebo před dveře prázdné talíře. Ráno jsou plné sladkostí – pečiva ve tvaru ptáčků, ořechů a ovoce od ptáků, kteří toho dne slaví svatbu. Děti se to ráno přestrojí za ptáky a chodí po vesnici, kde jsou obdarovávání.
Hornolužická radost a veselí
V Horní Lužici se Ptačí kwas slaví s velkým nadšením. Děti se oblékají do pestrobarevných kostýmů ptáčků a účastní se průvodů a her. Tato oslava je doprovázena zpěvem a tancem, přičemž jednou z nejoblíbenějších písní je tradiční píseň “Die Vogelhochzeit”, kterou si můžete poslechnout zde.
Nejen pro děti
Ptačí kwas není jen pro děti, ale je to i příležitost pro dospělé, aby se sešli, bavili se a připomněli si své kořeny. V některých oblastech se konají divadelní představení, kde se hrají scénky s ptačí tematikou, doprovázené hudbou a tancem. Všude panuje veselá a přátelská atmosféra, která spojuje celé komunity.
Tradice, která žije dál
I dnes je Ptačí kwas (dolnolužicky se řekne jinak – ptaškowa swajźba) oblíbenou slavností, která připomíná důležitost přírody a tradičních hodnot. V Horní Lužici je tento den symbolem radosti, naděje a nových začátků. Ať už jste místní nebo jen návštěvník, pokud se ocitnete v této oblasti v lednu, určitě si tuto jedinečnou oslavu nenechte ujít! Ptačí kwas je nádhernou ukázkou toho, jak lidová kultura může být živá a inspirativní, přinášet radost a posilovat pouto mezi generacemi.
Samozřejmě se nejedná o jedinou živou tradici. Lužičtí Srbové si udržují i další tradice, Zapustowy pśeśěg (Masopustní průvod), Debjenje jutrownych jejkow (Zdobení velikonočních vajec), Walkowanje jutrownych jejkow (Koulení velikonočních vajec), Křižerjo nebo Jutrowne jěchanje (Velikonoční jízda), Chodojtypalenje (Pálení čarodějnic), Mejestajenje (Stavění májky), Łapanje kokota (Chytání kohouta)..
Kde všude se slaví?
Autentická oslava jara probíhá v obcích kde žijí Lužičtí Srbové. Oblast s největší koncentrací starého slovanského etnika je vyznačena na mapce. Jedná se o obce Luž (Cottbus), Budyšin (Bautzen), Kamjenc (Kamenz), Niska (Nieski), Běla Woda (Weißwasser) a další. Lužicko-srbskou obec poznáte jednoduše tak, že její název bude dvojjazyčný.
Seznam akcí spojených s oslavou
Seznam všech akcí je k dispozici na webu meinelausitz-sachsen.de.
Použité zdroje: sorbisch-na-klar.de, luzice.com, wikipedia.org
