Den babičky a Den dědečka jsou v Polsku oblíbené rodinné svátky, které se slaví každý rok 21. a 22. ledna. Tyto dny jsou příležitostí, jak vyjádřit vděčnost a lásku prarodičům, kteří hrají důležitou roli v rodinném životě. Vnoučata všech věkových kategorií děkují svým babičkám a dědečkům za péči, podporu, zábavu a předávané zkušenosti.
Jak vznikl Den babičky v Polsku?
Tradice oslav Dne babičky v Polsku sahá do 60. let 20. století. Poprvé s touto myšlenkou přišel časopis „Kobieta i Życie“ v roce 1964. O rok později se svátek začal slavit v Poznani, a to díky náhodě – v lednu 1965 zde vystupovala slavná herečka Mieczysława Ćwiklińska, která hrála roli babičky ve hře Stromy umírají vstoje (Drzewa umierają stojąc). Při této příležitosti jí byl k jejím 85. narozeninám darován dort s nápisem „Pro babičku“. Tento moment inspiroval novináře k tomu, aby 21. leden označili jako Den babičky.
V následujícím roce byla tradice oficiálně převzata médii, což vedlo k rozšíření oslav po celém Polsku.
A co Den dědečka?
Den dědečka přišel na řadu o něco později, až v 70. letech. Televize tehdy vyhlásila soutěž o určení vhodného data. Zvažovalo se několik termínů, ale nakonec byl Den dědečka stanoven na 22. ledna, tedy hned po Dni babičky. Podle některých teorií byl tento svátek do Polska přenesen z USA v 80. letech 20. století a postupně si získával popularitu.
Jak se svátky slaví?
V Polsku jsou Dny babičky a dědečka spojeny s rodinnými návštěvami, předáváním dárků a trávením času s prarodiči. Mladší děti často připravují vystoupení ve školkách a školách, vyrábějí přáníčka, kresby nebo drobné dárky. Starší vnoučata pak navštěvují své prarodiče, přinášejí květiny, sladkosti nebo jiné drobnosti a společně vzpomínají na minulé časy.
Použité zdroje: frasco.pl
