V některých částech světa jsou jmeniny (Namenstag) důležitější než narozeniny. A pak jsou místa kde dotaz „kdy slavíš jmeniny“ může tázaného zaskočit. Ano, existují místa kde se oslava křestního jména (Vorname) příliš neřeší, nebo dokonce vůbec neexistuje. V Německu to platí i neplatí.. Čím to? Vysvětluje to (i mnoho dalšího, třeba o čem je Hernnhutská hvězda) dění ve 16. století.. 🙂
Reformace
Rozdělení Evropy na katolické a protestantské oblasti je důsledkem historických událostí, zejména reformace. Kalvinisté a luteráni poukazovali na dvojí tvář církve – mluvila o panenské čistotě, ale různými způsoby podporovala prostituci a fungování veřejných domů. Předtím byla celá západní Evropa pod jednotnou katolickou církví, ale reformace, kterou zahájil Martin Luther v roce 1517, vedla k rozdělení křesťanství na katolicismus a různé protestantské směry (luteránství, kalvinismus, anglikánství atd.).
Důvody, proč se některé oblasti staly protestantskými a jiné zůstaly katolické:
- Podpora ze strany vládců – Mnoho panovníků přijalo reformaci kvůli politickým a ekonomickým výhodám. Například německá knížata mohla získat církevní majetek, zatímco Anglie se odtrhla kvůli sporům mezi Jindřichem VIII. a papežem.
- Geografie – Reformace měla největší úspěch v severní Evropě (Skandinávie, severní Německo, Nizozemsko), zatímco jih (Španělsko, Itálie, Portugalsko) zůstal katolický, protože zde měla katolická církev silnější vliv.
- Protireformace – Katolická církev vedla v 16. a 17. století protireformační kampaň, která zastavila šíření protestantismu v některých oblastech (např. v Polsku nebo v Čechách po bitvě na Bílé hoře v roce 1620).
Rozdělení Evropy
Díky těmto faktorům se Evropa rozdělila: Sever je spíše protestantský (Švédsko, Norsko, Dánsko, Německo, Nizozemsko, Velká Británie), jih a střed zůstaly katolické (Španělsko, Itálie, Francie, Rakousko, Polsko, Slovensko).
Pro lepší pochopení situace je dobré vědět, že i když je každý evangelík protestantem, ne každý protestant je evangelík. Protestantismus = široký pojem zahrnující všechny křesťanské církve, které vznikly jako důsledek reformace (Luther, Kalvín, Zwingli atd.). Evangelíci = užší skupina protestantů, která se hlásí k luteránství (Augsburské vyznání) nebo k jiným církvím, které zdůrazňují evangelium. Když někdo řekne „jsem protestant“, může patřit k širokému spektru církví, ale když řekne „jsem evangelík“, obvykle tím myslí luterána nebo reformovaného křesťana.
Hernnhutská hvězda & artikulárni kostely
Po bitvě na Bílé hoře (1620) byla v habsburských zemích obnovena katolická nadvláda a protestantismus byl potlačován. Řízením osudu v souvislostech dnes díky tomu existuje třeba hernnhutská hvězda či několik artikulárních kostelů. Coby symboly pohnuté doby..
Souvislosti?
Jmeniny se slaví hlavně v Bavorsku proto, že.. ? Katolická tradice a kalendář svatých, potažmo jmeniny (Namenstag) jsou v katolické tradici spojené se svátky svatých, po kterých jsou lidé pojmenováni. V Bavorsku, které je silně katolické, se lidé dlouho řídili katolickým kalendářem svatých, kde má každý den svůj svátek. Dříve se dokonce více slavily jmeniny než narozeniny.
Protestantská část Německa tradici neudržela. Severní a východní Německo (Prusko, Sasko, Braniborsko) jsou historicky protestantské. Martin Luther a protestanti kladli důraz na osobní víru a Bibli, ne na uctívání svatých. Nejspíš proto oslava jmenin v reformací dotčených regionech vymizela.
Může mít dítě libovolné jméno?
Nemůže 🙂 V Německu nejsou povolena urážlivá nebo směšná křestní jména v rozporu s blahem dítěte. Jméno musí být rozpoznatelné jako jméno. Jméno nesmí být názvem místa nebo stejné jako příjmením. Povolených je maximálně pět křestních jmen.
Rakousko
Jinak to je ale v Rakousku. Tam byl Namenstag-Kalender (kalendář svátků) ještě v 70. letech zcela běžný no od této zvyklosti je postupně upouštěno. Opačná je situace Česka, kde se sice udržela tradice křesťanských svátků a tradic, no prakticky bez křesťanství 🙂
Použité zdroje: chatgpt.com, wikipedia.org
