Bob nad zlato aneb karát tu a vánoční šperk tam

Útěcha u pultu – vědomost kde se vzala váhová jednotka drahých kovů – karát 🙂 Staří Řekové zjistili, že semena rohovníku (Ceratonia siligua) mají vždy stejnou hmotnost (cca 0,20 gramů) a asi proto je začali masově používat jako závaží, k měření hmotnosti drahých kovů. Slovo karát pak převzali od Řeků arabští obchodníci. Do angličtiny se slovo carat poprvé dostalo v polovině 15. století z francouzštiny do které se dostalo díky italskému carato.

Slovo je téměř jistě odvozeno z arabského qīrāṭ, které pochází z řeckého kerátion, což odpradávna znamenalo semeno rohovníku. V řecké i římské době se karát používal jako jednotka hmotnosti.

Plody (struky) rohovníku se nazývají karob a používají se v potravinářství jako náhrada mouky při bezlepkové dietě a i v kojenecké výživě. Slouží též jako náhrada kakaa v zákuscích, zmrzlinách a čokoládách. Prostě chuť kterou důvěrně znáte z dřívější doby, aniž by jste to tušili – podobně jako chuť sóje 🙂 Zajímavé je i to, že se zpracovávají struky, ne zrníčka.

Když uslyšíte někoho slovensky mluvit o svätojánskom chlebe, mluví právě o bobech z rohovníku 🙂

Zdroj: wikipedia.org

sdílet příspěvek ⇡ na ⇣

Poslat příteli