Ta zpráva už proběhla i v českých médích: Žitava se chce ucházet o titul Evropské hlavní město kultury. Titul máme podvědomě spojený s velkými městy, se známými destinacemi a – přiznejme si to otevřeně – s pětadvaceti tisícovou Žitavou si ho spojuje málokdo. O to víc nás to zajímalo a zde jsou výsledky našeho „pátrání“!
Titul Evropské hlavní město kultury (německy Kulturhaupstadt) propůjčuje Evropská unie od roku 1985. Zpočátku byla vybírána města s bohatou kulturní historií nebo s bohatým kulturním životem. Od roku 2004 je titul považován spíš za stimul dalšího rozvoje města a spíš než historie a dosavadní úspěchy se zohledňuje záměr a možnosti rozvoje. Z českých měst titul obdržela Praha (2000) a Plzeň (2015). A ještě malé vysvětlení, v článku budeme používat německé označení Kulturhaupstadt. Není to kvůli naší přehnané lásce k němčině, ale je to jednodušší než český název, kde si stejně pleteme, jestli je první evropské, hlavní nebo kultury
Jdeme do toho?
S nápadem kandidatury Žitavy přišel v roce 2017 zhořelecký landrát, tedy šéf okresu, Berndt Lange. Inspirací mu nejspíš byla kandidatura německého Zhořelce (Görlitz) na Kulturhaupsatd 2010. Zhořelec tehdy sice neuspěl, ale o městě se začalo mluvit v celoněmeckém kontextu a kandidatura Zořelce je dodnes vnímána pozitívně.
Představitelé Žitavy nápad považovali za verrückt, bláznivý. Ale určitě zajímavou příležitost. Nejprve tedy probíhaly interní diskuse na radnici mezi politickými stranami, prověřovaly se možnosti a schopnost města kandidovat. Nakonec padlo rozhodnutí, že by to Žitava mohla zkusit, ale konečné rozhodnutí musí říct občané.
Záhy vznikla speciální kancelář, Kulturhaupsatdbüro, která koordinovala propagaci a aktivity před městským referendem. To Žitava vypsala na termín evrospkých voleb, které se v Německu konaly v neděli 26. května 2019. Referenda se zúčastnilo 57 % voličů a 75 % z nich se vyslovilo pro. První krok byl tedy učiněn a podání přihlášky je schváleno. Následovat bude podání oficiální přihlášky, tzv. bidbook, do Bruselu a to již 30. září letošního roku!
Co Žitava nabídne?
Možná si vzpomínáte na Plzeň a rok 2015. Plzeň si postavila nové divadlo, nová galerie zůstala bohužel jen na papíře, ale vznikl víceúčelový prostor Depo 2015 a dramaturgii kulturního programu zajišťovali bratři Formanové. Zatím to vypadá, že Žitava se chce vydat trochu jiným směrem a megaakce pořádat nebude.
Kulturhaupstadtbüro před referendem sbíralo náměty od občanů, co by se mohlo, nebo mělo v rámci roku 2025 konat. Některé nápady jsme si mohli prohlédnout a je to určitě překvapení! Nejde o nápady na velké koncerty, výstavy, hostování divadelních souborů, jsou to spíše náměty na zlepšení života ve městě zdánlivě nesouvisející s kulturou. S nadsázkou lze říct, že převažují nápad na „zkulturnění“ života ve městě v Trojzemí. Takže nejenom záchrana bývalé továrny Robur (věnovali jsme se jí v našem minulém článku) jako co-workingového centra a místa pro start upy, ale také zkrášlení městského parku kolem okruhu nebo zkvalitnění železničního spojení a modernizace celého nádraží. Projekty jsou skutečně různorodé, zajímavé a rozhodně nejsou jenom „kulturní“.
Kulturhaupsatd jako kulturní Trojzemí
Tohle je z našeho pohledu nejzajímavější a nejsympatičtější část celé kandidatury. Žitava se rozhodně cítí být součástí Evropy a velmi silně podporuje přeshraniční spolupráci v rámci Trojzemí. A to se projevilo také v záměru kandidatury, která je postavena na spolupráci v rámci Trojzemí, na přeshraniční spolupráci. Kdyby tedy Žitava vyhrála a stala se Kulturhaupstadt 2025, tak se nebude prezentovat jako malé město na východě Saska, ale jako součást Trojzemí, kde kultura přirozeně překračuje hranice. Žitava již oslovila vybraná česká a polská města, z těch českých zatím zareagovala Česká Lípa a Liberec, za Liberecký kraj kandidaturu Žitavy podpořil ústně hejtman Martin Půta. Prozatím jde hlavně o morální podporu kandidatury, která může Žitavě přidat plusové body při hodnocení její přihlášky. Konkrétní zapojení měst v Česku a Polsku chtějí žitavští řešit později.
Současně Žitava počítá s účastí dalších hornolužických měst. Pomyslně by tak kolem Žitavy vznikl kulturní kruh, který zahrnuje kolem jednoho miliónu obyvatel. A to už je pořádná síla, která dokáže konkurovat velkým německým městům!
Bidbook a shortlist
Bidbook je nabídka, přihláška, kterou Žitava musí podat do 30. září letošního roku. V přihlášce se odpovídá na celkem 38 otázek, okruhů a jedním z nich je třeba zapojení místních obyvatel do kandidatury. A tady už má Žitava malý náskok, protože obyvatele zapojila v rámci referenda.
Bidbook, který Žitava po podání zveřejní, není závazek, které akce město uspořádá v roce držení titulu Kulturhaupstadt, je to spíš popis stavu a vize pro následující léta. Evropská komise nebude hodnotit velkolepost jednotlivých kulturních akcí a jejich atraktivitu pro občany EU, hodnotit se budou vize a cíle. Možná to zní paradoxně, ale je to logické – každé větší a bohatší město by díky svému rozpočtu „přeplatilo“ malá města a ta by neměla šanci titul získat.
První bidbook – přihlášku budou žitavští prezentovat 10.-11. prosince 2019 v Bruselu a hned 12. prosince se dozví výledek. Z osmi německých kandidujících měst bude sestaven tzv. shortlist, česky řečeno krátký seznam s vybranými městy, z nichž bude později zvoleno vítězné německé město.
Města ze shortlistu – a doufejme, že mezi nimi Žitava bude! – budou do léta 2020 připravovat druhý bidbook. Ten s nimi již budou konzultovat odborníci Evropské unie, kteří je upozorní na nesoulad popisu stavu a záměrů s realitou. Druhý bidbook se bude hodnotit ve druhé polovině roku a na konci roku 2020 Evropská jury oznámí dvě města – jedno německé – která se budou moci pyšnit tituelm Kulturhaupstadt 2025. Pro úplnost dodejme, že to druhé město bude ve Slovinsku.
Žitava bude „soupeřit“ třeba s Drážďanami a Chemnitzem. Bude zajímavé, jak Evropská jury posoudí jednotlivé kandidáty a co upřednostní. Obrazně řečeno, zda kulturně bohatá a známá města jako jsou Drážďany, nebo naopak malá města s přesharničním potenciálem, jako je Žitava.
Kolik to bude stát a kdo to zaplatí?
Tohle je neméně zajímavé téma! Sasko se již delší dobu potýká se špatnou pověstí. Vysoká nezaměstnanost, horší hospodářské výsledky ve srovnání s ostatním spolkovými zeměmi a rovněž vysoká podpora pravicových stran. Proto se Svobodný stát Sasko – jako jediná spolková země – rozhodl, že tři saská kandidující města finančně podpoří. Již loni mezi ně rozdělil 100 tisíc Euro, stejnou částku poskytne také letos. Budou-li nějaká saská města na tzv. shortlistu, tak Sasko mezi ně v roce 2020 rozdělí 600 tisíc Euro a dá se předpokládat, že podpora se bude zvyšovat. Ale to nejlepší by přišlo, kdyby opravdu nějaké saské město, třeba Žitava, vyhrálo. Pak může počítat s podporou 20 miliónů Euro od Saska v roce, kdy bude Kulturhaupstadt! A to už je pořádný balík peněz i na německé poměry! Sasko se prostě chce prezentovat jinak, než jako rodiště Pegidy nebo stát, kde se pravidelně potkávají pravicoví extremisté z celého Německa.
Evropská unie podpoří každé vítězné město částkou 1,5 milionů Eur, ale to je proti podpoře saské vlády jen takové kapesné. Dá se předpokládat, že nějakou finanční částku by věnovala také spolková vláda, takže kdyby to Žitavě vyšlo, má v roce 2025 jistých minimálně 21,5 milionů Euro na kulturní a společenské projekty. A to by bylo v Žitavě určitě znát!
Sympatie až na prvním místě
Projekt #ZITTAU2025 se na první pohled může zdát bláznivý. Když ale poznáte „zákulisí“ titulu Kulturhaupstatd, není nereálné, aby se Žitava dostala minimálně na shortlist. Samozřejmě jí nahrává charakter přihláškypodané jako regionální a navíc přeshraniční. Paradoxně jí ale nahrávají také současná negativa. Především nepříznivý obraz Saska v evropských médiích, geografická poloha na „konci“ Německa a také záměr ukončení těžby uhlí v Lužici do roku 2035 (nebo 2038). Spolková vláda se již zavázala, že bude podporovat regiony, kde dojde k útlumu těžby. A vítězství Žitavy by se jí tedy jistě hodilo!
Samotný záměr kandidovat má ještě druhý rozměr – rozhýbal život ve městě, zapojil místní občany, podnítil diskuse o ne/smysluplnosti kandidatury. Město díky tomu získalo množství podnětů, o jejichž realizaci se může snažit bez ohledu na výsledek. A samozřejmě se Žitava dostala do celoněmeckého mediálního hledáčku,
Nám je velmi sympatická snaha o zapojení měst z Trojzemí a přejeme Žitavě, aby jí záměr vyšel a v roce 2026 mohla bilancovat úspěšný rok 2025!
PS: Aktivity Žitavy můžete sledovat třeba na speciálním facebooku, instagramu nebo twitteru.
PPS: Chcete Žitavu podpořit? Pro začátek bude stačit, když vaše fotky ze Žitavy a okolí (= také z Liberce) označíte hashtagem #zittau2025 nebo #kulturherzstadt
Přeji Žitavě mnoho úspěchů a získání titulu Kulturhauptstadt, ale s jejím kulturním propojením s městy poblíž cz-pl-d-trojmezí to bude horší. Města za hraniční řekou Nisou, původně německá, postoupená v roce 1945 Polsku, z nichž původní německé obyvatelstvo bylo vystěhováno do NDR. Rozdíl je vidět dodnes – přejet ze Žitavy přes hraniční most do Kleinschönau (dnes Sieniawka), znamená ocitnout se málem v roce 1945: domy zchátralé, případně na spadnutí, jen silnice jsou vyasfaltovány, ale místy jimi proniká původní německá dlažba. Benzínové pumpy a nápisy jsou nové.
Problém při budoucí přeshraniční spolupráci bude s mentalitou obyvatel, kteří převážně přišli z východních polských území, které si ukradl Sovětský svaz, protože mají odlišnou mentalitu od Poláků, jejichž předci žili před první světovou válkou pod Německem či Rakouskem. Němci a Poláci se v této oblasti zřetelně ignorují. Je to zejména vidět ve Zhořelci, který je rozdělen mezi Německo a Polsko. Loni jsem do německé části města zamířil přes Polsko a polský Zgorzelec. Na jediném hraničním mostě mezi městskými částmi určeném i pro auta jsem jel za bílého všedního dne s autem zcela sám – ani jedno další vozidlo, ani jeden cyklista, ani jeden chodec, přístupové silnice s chodníky bez provozu ještě pár set metrů od obou konců mostu. Zřejmě všichni tam vyznávají pravidlo: „Co tu děláte, my k vám taky nelezem!“
Obdobná situace s novým přistěhovavším obyvatelstvem za vyhnané německé bude i na české straně. Grottau (Hrádek nad Nisou) a Reichenberg (Liberec) měly mezi válkami méně než 10 % českého obyvatelstva, dnešní obyvatelé jsou tedy potomci poválečných přivandrovalců nemající k lokalitám takový vztah, jako ti, jejichž rodiny zde žily po staletí. O mentalitě takového obyvatelstva ani nemluvě. Navíc zde hraje ještě významný rozdíl, který se zformoval ještě v císařském Rakousku: Reichenberg byl kulturně vzato zcela rakouským městem, podobá se v mnoha ohledech Vídni, například radnicí, rozdíl mezi ním a sousedními městy v Německu byl veliký a to bez ohledu na téměř nicotnou nebo malou vzdálenost, např. do Žitavy. Nakonec i bez ohledu na to, že Žitava a Žitavsko patřilo po staletí Českému království a ve skalním hradě v Kurort Oybin ukrývali české korunovační klenoty před husity.