České biometrické sledování osob aneb není kamera jako kamera

Článek popisující německý sledovací systém PeriS překvapil řadu čtenářů. I když je postaven podél státní hranice, řada lidí „sledovací sloupy“ považuje za rychlostní radar. Tento systém však vypadá mírně odlišně než radar a není nikterak tajný. Výrobce se jim dokonce pyšní na vlastním webu. Dnes se podíváme jaká je situace v České republice. Má Česko nějaký sledovací systém, nebo nemá?

Dobrá otázka.. Česká republika biometrické sledování má, ale nemá. Respektive nemá ale má. Když existují nějaké informace, ucelený a jasný obraz neexistuje. Shrneme tedy nejdřív známa fakta.

Problematice sledování se česká média prakticky nevěnují. Oficiálně se novou dimenzi bezpečnosti rovněž nikdo oficiálně nechlubí. V porovnání s tím, když MV (Ministerstvo vnitra) nakoupí třeba nová auta, nebo tělové kamery. Biometrickému sledování osob (či ad-hoc šmírování obecně) se v Česku za posledních zhruba 5 let věnovali pouze 3 subjekty. IuRe/Digitální svobody, Hlídací pes a jeden student práv. Dle zjištění jednoho z nich, až 84% Čechů ¹ se sledováním nesouhlasí.

Kde a jak to ale vůbec celé začalo?

Než začneme psát o biometrickém sledování je nutno zmínit, že na dálnicích (i řadě dalších míst) policie zřejmě nahrává „co se dá“ už delší dobu ². Profláklo se to, když finanční úřad záznamy z kamer dokazoval (zřejmě v rozporu se zákonem) podnikateli neoprávněný odpočet DPH u vykázaných jízd firemním vozem.

Deník Metro v roce 2022 publikoval článek ³ o tom, že kamery na letišti snímají a uchovávají otisky tváří. Biometrické sledování se mělo týkat každého, kdo procházel tranzitní ale i veřejnou částí pražského letiště. Text tvrdí, že systém funguje od 15. června 2018. V dokumentu z dílny MV v roce 2019 ⁴ je ale zmínka o usnesení vlády ČR č. 47, tam se píše, že systém automatické biometrické detekce obličejů byl schválen už v roce 2015.

Jiné zmínky o „sledování osob“ mezi lety 2018 až 2019 ⁵ v podstatě neexistují. Minimálně na letišti tedy funguje cosi, co je schopno vytvořit digitální otisk tváře a uložit jej.

Další informace (až z roku 2024) se týká rovněž letiště. Konkrétně aktualizace a rozšíření stávajícího sledovacího systému. Doplňuje do té doby skromné informace o další detaily. V článku je uvedeno ⁶, kdy a v jaké výši byl schválen rozpočet na tento systém – stalo se tak za časů koalice ČSSD, ANO, KDU-ČSL, v roce 2017, za premiéra Bohuslava Sobotky. Rozpočet na tuto akci? Astronomických 672 milionů korun!

Jen pro srovnání, nové datacentrum stálo českého giganta Seznam.cz ⁷ poloviční částku. Ilustrace to je minimálně zajímavá i proto, že český seznam.cz, coby nejpoužívanější český vyhledávač a streamer videa, obsluhuje miliony uživatelů denně. Ne za rok, jako zmiňovaný sledovací systém na letišti..

Leda, že by plánu (už před rokem 2017) počítal s daleko širším použitím, než jen na pražském letišti Václava Havla. Zpráva z roku 2019 na webu seznam.cz například uvádí, cenu 85 milionů korun ⁸. Co je známo dál? Ke kamerovým a dalším sledovacím zařízením se kladně vyjadřovala Rada vlády pro lidská práva už v roce 2008 ⁹. EP (Evropský parlament) jednal o vzájemném sdílení biometrických otisků až v roce 2024, včetně plošného skenování všech soukromých zpráv ¹⁰. 16 let je docela dlouhá doba..

Zkušební provoz..

Nedávno mělo biometrické sledování na letišti prodělat upgrade, či rozšíření. U toho padla nenápadná zmínka o umělé inteligenci (AI). To zda-li se jedná o systém kde každá kamera pracuje autonomně, nebo o systém kde se lidé prostě nafotí a fotky putují do úložiště, není nic známo. Jelikož nejsou dostupné ani technické specifikace ani výkon, lze se pouze domnívat, že zhruba 140 kamer a několik serverů skutečně obsluhují výhradně letiště Václava Havla. Za cenu v řádech stovek milionů korun. I když se má jednat o testování a systém údajně běží ve zkušebním režimu ¹¹, objevují se další informace o pokus rozšířit jej do dalších míst ^{12 13}..

Biometrické sledování, kolik co zhruba stojí?

Pro představu hardware obecně, jedna digitální kamera s rozlišením 4k stojí třeba 6 tisíc Kč. Kamera s kvalitní optikou a 20násobným zoomem kolem 100 000 Kč – ty se ale používají obvykle na ulicích. A co software na rekognici obličejů? Systém jako OpenCV ¹⁴ Face Recognition, Deep learning systém FaceNET ¹⁵, dlib ¹⁶ nebo OpenFace ¹⁷ nestojí nic, jsou zdarma a volně ke stažení. K některým uvedeným Open Source projektům existují i návody, pomocí kterých lze postavit a otestovat vlastní systém svépomoci.

Podobná situace je i u rozpoznávaní SPZ vozidel, funkční kód (třeba) openALRP ¹⁸ je zdarma dostupný online. Nejedná se tedy o žádné nedostatkové zboží. Trénovat modely strojového učení pro rozpoznávání SPZ nebo tváře lze rovněž zdarma. Pro trénování modelů obličejů lze použít například kód existujícího LFW (Labeled Faces in the Wild). Pro SPZ existuje zmiňovaný OpenALPR.

Samozřejmě existují i hotové řešení na detekci SPZ, ty nabízí „vše v jednom“. Třeba Hikvsion – 5 ks FHD nebo 4K kamer + server s obslužným software a úložištěm stojí zhruba 45 000 Kč bez DPH.

Souvislosti?

Taky se vám to stalo? Nepříjemná situace, vykradený dům, auto nebo sklep. Zavoláte policii, ta udělá úkony – sebere otisky, nafotí místo činu. A než se nazdáte, stojí proti vám technik a další tři policisté s návrhem.. Když chcete můžeme odebrat i vaše DNA, pomůže nám to vyloučit nesprávné stopy. No nepomůžete? Informaci o tom jak dlouho a kde bude vaše DNA, nebo co vše s ní bude policie přesně dělat se ale nedozvíte.. A nedozvíte se ani to, zda-li ji vůbec někdy někdo odstraní ze systému. Další věc kterou nejspíš uslyšíte, je žádost o vaše telefonní číslo. Máte datovou schránku ale policista se ptá na váš mobilní telefon.. Náhoda, omyl, záměr, neškodná rutina? Kdo ví..

Závěr?

Zkušenost popsaná na serveru na HlidaciPes.org ¹⁹ naznačuje, že systém je nastaven tak, aby o něm nebylo možné zjistit nic podstatné. Konkrétní popis funkcionalit biometrické technologie byl z registru smluv rovněž odstraněn.. To vyvolává obavy, že sledování nefunguje zcela v souladu se zákonem.

Když se budete na MV zajímat o to, jaké údaje o vás vašem sledování MV vede, údajně nezjistíte nic podstatné. Bez ohledu na to, že na to máte zákonné právo. Mimo jiné máte právo vědět kdo a za jakým účelem, kdo všechno, k čemu konkrétně ohledně vás a proč, má přístup. Jak si české Ministerstvo vnitra svého času onu kličku zařídilo? Jednoduše, doba skladování dat je 30 dní, doba do které mělo MV povinnost reagovat na váš dotaz byla 60 dní. Tudíž každý žadatel o informace obdržel po uplynutí 30+ dní stejnou odpověď. Data už nejsou, tudíž není o čem informovat 🙂

Je možné, že policie měla/má zájem o databáze plné všemožných informací? Možný záměr dodatečně lustrovat fotografie z jiných zdrojů a mít u výsledku rovnou i otisk telefonu ²¹ nebo telefonní číslo majitele tváře, se přímo nabízí. I s ohledem na fakt, že třeba databáze emailů a telefonních čísel, která vznikla za Covidu, existovala dlouho po skončení pandemie a možná pořád existuje. Nejlepší na konec, v závěru roku 2024 se v tisku objevila krátká zmínka o návrhu zákona, který se snaží systém sledování osob (i biometrické sledování) v podstatě postavit mimo kontrolu justice ²².

Řeší někdo biometrické sledování a dění kolem? Ano, existuje evropská iniciativa s názvem ReclaimYourFace.

Aktualizace: Na serveru ekonomický deník vyšel článek, kde je v podstatě uvedeno, že systém sledování na letišti Václava Havla (po několika letech „testovacího provozu“) není možné (stávajícím způsobem) používat ²³.

Poznámky pod čarou

1. Citace z článku na webu hlidacipes.org ↩︎
2. Co dělají kamery ve službách státu ↩︎
3. Článek v deníku Metro 2022 ↩︎
4. Zpřesnění usnesení Ministerstva vnitra z roku 2019 ↩︎
5. Slovní spojení sledování osob 2018 – 2019 na Google ↩︎
6. Text o rozšíření sledování na Ekonomický deník ↩︎
7. Nové datacentrum Seznam.cz za 300 milionů ↩︎
8. Cena sledovacího systému letiště Praha je 85 milionů ↩︎
9. Rada vlády pro lidská práva se vyjadřuje kde sledování.. ↩︎
10. EP schvaluje plošné skenování soukromých zpráv a sdílení biometrických dat ↩︎
11. Policie již téměř rok využívá analytický nástroj na rozpoznávání tváří, podrobnosti jeho fungování tají ↩︎
12. Praha 1 zvažovala financování biometrie v bytových domech ↩︎
13. Další zmínka o konzultaci HMP vs. Úřad pro ochranu osobních údajů se žádostí o konzultaci (.pdf) ↩︎
14. Github OpenCV Face Recognition ↩︎
15. Github FaceNet ↩︎
16. Návod jak postavit vlastní systém rozpoznávání obličejů na dlib na Medium ↩︎
17. Gihub OpenFace ↩︎
18. Github openALRP ↩︎
19. Co mohli zatajit, zatajili na hlidacipes.org ↩︎
20. Jeden z mála, průzkum EU Fundamental Rights z roku 2019 ↩︎
21. Mobilní telefon má několik unikátních ID které sdílí buď s aplikacemi nebo poskytovali internetu ↩︎
22. Bianco šek k šmírování ↩︎
23. Biometrické kamery na ekonimický deník ↩︎

Použité zdroje: Uvedeno v poznámkách pod čarou.